Letos si připomínáme 105. výročí vytvoření Československé republiky, které je spojeno se jmény Masaryk, Štefánik a dalších vůdčích osobností tehdejší české a slovenské politické scény. V této souvislosti se nabízí řada otázek: Jaký byl profesor T. G. Masaryk, náš první prezident osvoboditel? Z čeho pramenila jeho touha po samostatnosti? Jaké je jeho dědictví pro současnost? a další. Dnes jsme mnohdy svědky, že se nejeden politik zaštiťuje Masarykem a jeho odkazem chtěje tak zdůraznit, že bude pokračovat v jeho ´cestě´. Nakolik je to upřímné nebo s cílem vlastního prospěchu musí posoudit laskavý čtenář sám. Připomenout T. G. Masaryka jsme se rozhodli prostřednictvím knihy TGM v Lánech, která vyšla v roce 1946. Je to třetí a rozšířené vydání publikace Pan president a lidé v Lánech, která poprvé vyšla v zimě 1937. Autorem je Stanislav Jandík a vyšla ve Vydavatelství Za svobodu. Je třeba ji chápat pohledem doby, v níž vznikla. Nicméně je výmluvným svědectvím, jak lidé vnímali svého prezidenta. Její tvůrce o vzniku knihy napsal:
Když jsem před lety hledal příčinu lásky našeho lidu k T. G. Masarykovi, obrátil jsem se k těm neprostším, k babičkám a dědečkům, které potkával v lese, k dětem, které na něho čekávaly, k dělníkům, rolníkům a řemeslníkům, kteří s ním přišli do styku, a k těm, kteří mu byli nejčastěji nablízku. Vyprávěli mi své drobné příběhy, jak se s ním setkali, na co se jich ptal, co jim řekl, opakovali jeho výroky, a z jejich vyprávění vyrůstala i Masarykova podoba. Měla dva význačné rysy: učenost a lidovost. Z lidu vyšel a lidovým zůstal. Lidovost rodného prostředí dávala jeho učenosti dar jednoduchého a jasného výrazu. Jeho moudrost a učenost zas tomuto srozumitelnému výrazu myšlenkovou náplň. Jednoduchým způsobem uměl povědět i největší pravdy tak, že je pochopil neučený a obdivoval učený. Dovedl pronikat k tajnicím člověkovy duše, on, král-filosof, obdařený ryzostí citu a „nevinností srdce“, které mu získávaly lásku lidu. Masaryk šel k lidství skrze člověka. Tu je i kořen jeho humanitní demokracie.
Z tohoto poznání pak logicky vyplynula stavba této knihy: dobrat se k Masarykovu lidskému profilu nitrem drobných lidí. Pak pochopíme opravdovost smutku našeho národa a celého světa nad jeho skonem, pochopíme i živou a podnětnou sílu masarykovské tradice v boji proti německému vetřelci. Počáteční rozmanité, ale vnitřně související příběhy přecházejí v jednotlivý proud vyprávění a celek tvoří reportážní obraz české vesnice za míru i za války.
Masaryk
Hospodář
V soukromých věcech byl president Masaryk skromný a šetrný. Jendou šlápl Hektor, jeho nejmilejší kůň, na otěž a přetrhl ji. Hlásili mu, že dají udělat novou. Pan president se tak podívá a říká: „Dá se to spravit?“
Řekli mu, že dá, a pan president nato: „Tož spravte to.“
A jezdil se...
Před lety byla v Lánech taková stará škola, vzals za kliku a div že ti nezůstala v ruce. Za války nebylo na nějaké opravy ani pomyšlení, obec byla chudá, havíř, dělník, malý sedlák nebo domkář; tak se do obecní pokladny mnoho nesešlo.
Jak přišel pan president, musila být nová škola. To...
Mezi Lánskými
Jak se uvedl
Lány byly prostá česká vesnice, jak nám ji kreslíval Aleš a líčil Rais, kus venkova s rázovitými postavami dědečků a babiček, roztomilých dětí, hajných, zámeckých úředníků a havířů z nedalekého dolu. Rolníků tady nebývalo mnoho, většinou dělníci a panští...