Od smrti k novému životu

Před nedávnem mne v jednom velkém pražském knihkupectví zaujaly dvě starší ženy, které se sháněly po literatuře, která je věnován a tomu, co nás čeká, až opustíme tento svět. Dal jsem se s nimi do řeči a byl překvapen přehledem, jaký o literatuře tohoto druhu mají. Na otázku, proč této tematice věnují takovou pozornost, mi jedna odpověděla, že je prostě zajímá co nastane po smrti, a pak své myšlenky začala rozvíjet do šířky i hloubky… Motivováni tímto rozhovorem jsme se rozhodli publikovat na pokračování úvahy z Druhé knihy A. J. Ibinga Od smrti k novému životu s podtitulem Po stopách věčné pravdy, kterou vydal v roce 1925 Kruh přátel Ibingových. Před první částí otiskujeme úvod a závěr knihy.   
Úvod
Dnešní doba, oplývající nesčetnými vynálezy a pokroky ve všech oborech lidského podnikání, vzbuzuje v mnohém člověku domněnku, že blížíme se již pomalu vrcholku lidského vědění, jehož možno dosáhnouti. A přece toto vědění lidstva je tak jednostranné: Dovedeme používati a přeměňovati veškeré síly, jež máme dosud k disposici, známe koloběh hmoty ve světě i vesmíru, ale vědomosti naše z oboru duchovního jsou tak nepatrné, že ohromná většina lidstva pozemského nemá naprosto žádného, anebo alespoň ne jasného ponětí o postupném vývoji duševním, spokojujíc se pouze studiem nepatrné části tohoto vývoje, připadající na dobu od narození do smrti člověka.
Jest účelem této knížky, sestavené z vybraných projevů. A. J. Ibinga a vydané kruhem jeho ctitelů a přátel, aby těm, kdož i po této stránce pravdu hledají a po ní touží, přinesla poučení a vysvětlení a ukázala cestu, která vede k poznání života za hrobem.
Projevy tyto jsou tak vzácné a dotýkají se duchovního života tak jemně, že nesnesly by, aby s nimi bylo obchodováno jako s myšlenkami hmotného světa, a proto rozhodl se kruh přátel Ibingových tyto projevy nejen v důstojné formě vydati, ale také nabídnouti je úplně zdarma všem upřímným přátelům duchovní pravdy a těm, kteří touží poznati tajemství záhrobní.
Místo závěru
Při vydání této knihy uplatňuje se poprvé Ideál, dle kterého měly by býti vydávány všechny knihy určené k výchově duše lidské, k jejímu ušlechtění a duchovnímu povznesení. Autoři, kteří jsou vyvoleni přijímati tak vzácné inspirace z Duchovna, jsou určeni také k tomu, aby přijaté od Geniů myšlénky zprostředkovali svým bratrům, tj. svému národu nebo i celému lidstvu, ale nemají práva prodávati to, co zadarmo přijali (to pochopil Tolstoj a u nás Gamma). Slouží-li ale tito vyvolení lidstvu, neb aspoň svému národu, pak se má národ-stát starati o tyto Bohem vyvolené prostředníky, aby mohli se plně oddati této vznešené službě a nemusili ducha svého ubíjeti starostmi hmotnými.
A vzácné plody jejich vyšší Inspirace neměly by se státi také předmětem obchodu, nýbrž měla by tu býti společnost, která by tyto práce, lidstvo povznášející, šířila bez jakéhokoliv výdělku, jen za výrobní cenu, tj. za úhradu tisku a papíru, anebo měl by tuto povinnost převzíti na sebe stát a vydávati takové věci úplně zdarma, tak jak v malém činí s Ibingovou knihou malá společnost přátel autorových.

 

Žaluji

Dnes mohu vám sděliti, jak vypadá asi ona sféra, kam vkročí duše, jež mají pykati za hříchy své. Duše však netrpí, nýbrž jsou jen nevědomé. Vznesou se do temného, pustého údolí, kde jim padají balvany v cestu a kde bloudí a touží po něčem, čeho si nedovedou uvědomiti. Tato jejich touha jeví se...
Hle, jsem duchovní podstatou svou v nedozírných dálavách nebeských a vidím, jak duše mladé dívky snáší se dolů na zemi, do rodné vísky, kde žila, dokud dlela v poutech hmoty. Je časné jitro, jest ještě klid v celé vísce, a dušinka bledá, jemná, nadpozemské krásy snáší se před branou...
Již je zde Mistr a praví: Chcete vznést svou duši do tajemného záhrobí. Rádi byste zvěděli, zda možno se dorozuměti s drahými zesnulými, ale jinak než pomocí spiritismu. Máte za to, že vše, co na záhrobí vás upomíná, jest spiritismem? Tomu však tak není. Když může medium mluviti se zemřelým,...
Je tolik záhad v Nekonečnu, v tom záhrobí, jak je nazýváte, a domníváte se, až tělo ve hrobě dlíti bude, že teprve pak otevře se duši nový svět, že vše pochopí a vše si vysvětlí. Nedomnívejte se tak, není to zcela správné! Vzpomeňte, když děcko se narodí, že má také před sebou vše, jako...
Jste dnes pod dojmem smrti, odešel vám drahý druh. Nemůžete lhostejně přihlížeti k tomu, bylo by to nepřirozené, vždyť máte kráčet v souladu s přírodou – ale zbytečné bědování není důstojno duchovního člověka. Pozorujete-li u svých známých, jak různým způsobem přijímají ztráty svých...
Mistr praví: Nevěřte ve zmar a smrt, nýbrž jen ve stálý život a v proměnu. Domníváte se, že duchovní život je asi zcela jiný než ten prosaický, všední život fysický, kde vezdejší lopocení kalí myšlenky, překáží vzletu duše, kde tolik neblahých vlivů z lidských vášní a slabostí nás...
Mistr praví: Vzpomeňte, že doba velikonoční jest určena k tomu, abyste ztotožňovali se s celou přírodou. Pozorujte probuzení se jara, které jest vzkříšením všeho, co dosud jen jako pouhá myšlenka tkvělo ve všem, co života schopno jest. Poznáte, že je nemožno, aby také ve vás nerodily se...
Spiritismus učí, že duše sebevraha prodělává celý proces rozkladu jeho těla. To může se státi, ale nebývá tomu tak pravidelně. Je to jen řídká výjimka, naskytující se u neuvědomělého člověka, že se duše jeho nemůže vzdáliti od mrtvého těla. Bez vůle Boží nemůže se nic státi a když Bůh dopustil, že...
Mistr praví: „Mluvili jste o záhrobních přátelích a nepozorovali jste, že mezi vámi dlí tolik duší vám drahých, kterým již možno jest přistoupiti k vám. Je zde E., na něhož jsme vzpomínali, stojí po levé straně sestry P., hladí jí tváře a praví s výrazem lásky v oku: „Děkuji ti za...
Vidím mnoho osvobozených duší. Mistr praví: „Jsou to duše nedávno zesnulých, nejen vojínů padlých ve válce, nýbrž také těch, kteří v zoufalství nad ztrátou těchto vojínů zemřeli. Hleď zde na toho starce, který se jednoho dne dozvěděl, že syn – podpora jeho v stáří – také padl. „Nyní mám...
<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>