Domácí lékař – lékařský rádce zdravých i chorých
Denně jsme zaplavováni reklamou prostřednictvím všech nositelů informací na nejrůznější osvědčené přípravky, které upevní naše zdraví, pomohou nám od řady nešvarů a bolestí, takže budeme lépe trávit, přestane nás bolet hlava, imunitní systém se vypořádá se všemi viry a bacily, budeme skákat jak kamzíci na horách nebo lézt po stromech jak opice, ženy po nás budou toužit a tak dále. Prostě, „kdo koupí, neprohloupí.“ Necháme na laskavém čtenáři, aby si sám rozhodl, co je pro něho užitečné a co jsou jen vyhozené peníze. Jistě nebude od věci, když se v této souvislosti vrátíme o více než 120 let zpět a zalistujeme v dvoudílné publikaci Domácí lékař, která vyšla ve třech vydáních v letech 1890 až 1902 s podtitulem Lékařský rádce zdravých i chorých. Sestavil ji Dr. D. Panýrek, operateur v Karlíně za pomoci MUDra. Jos. Císlera, odborného lékaře chorob ušních, nosních a krčních v Praze, MUDra. Vrat. Kučery, majitele ústavu vodoléčebného v Praze, MUDra. Vojt. Mrázka, praktického lékaře a balneologa v Praze, MUDra. Aug. Riegla, sekud. lékaře ústavu choromyslných v Praze, MUDra. Ot. Rožánka, lázeňského lékaře ve Františkových lázních a ženského lékaře v Praze, MUDra. J. Šimsy, řídícího lékaře ústavu pro choroby nervové a duševní v Krči a MUDra. Ot. Zuny, praktického lékaře v Praze. Vyšlo nákladem Bursíka a Kohouta, knihkupců c. k. České university a České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Postupně budeme přinášet jednotlivá hesla, která nejsou řazena abecedně, při jejich výběru jsme se řídili tím, zda mají co říci i dnes čtenáři a dokládají, k jak obrovskému posunu došlo na poli lékařské vědy, ale také, jak mnozí poradci z oblasti zdravého životního stylu s prominutím jen papouškují to, co bylo dávno vysloveno nebo si „přivlastňují“ rady mnohdy mezinárodně uznávaných odborníků. Na úvod přinášíme citaci z předmluvy k I. a III. vydání.
Již delší dobu cítí se v písemnictví našem naléhavá potřeba větší populární knihy lékařské, která by čtenáři bez odborných vědomostí poskytovala srozumitelné poučení o podmínkách lidského zdraví i nemocí a která naznačila by jemu přístupným způsobem řadu neškodných a užitečných prostředků při různých chorobách, jimž může člověk podlehnouti.
Potřeba takového svědomitě psaného a požadavkům doby vyhovujícího díla uznána byla i kruhy lékařskými a dala podnět ke vzniku naší knihy „Úplného domácího lékaře“. Každý čtenář, jemuž záleží na tělesném a duševním blahu vlastním a zdraví rodiny, poučí se v něm snadno a dopodrobna o všem, co týká se zdraví i chorob těla a duše.
Různé takové otázky všeobecné i zvláštní, pro něž nemá každý hned po ruce bezpečného odborníka, objasní „Úplný domácí lékař“ způsobem vědecky i zkušeností opřeným, přesně a populárně.
Za tímto účelem volena také úprava knihy. Aby každý pohodlně na některou otázku mohl nalézti odpověď, sestaveny jsou články, v nichž laik hledati bude radu a praktické pokyny, dle abecedy. Kniha staniž se důvěrným přítelem obecenstva, budiž zástupcem lékaře za jeho nepřítomnosti nebo při naléhavém nebezpečí a poučuj tam, kde přílišně zaměstnaný lékař vysvětlí tazateli jen otázky nejdůležitější a nejpotřebnější. Konečně přístup jako mlčelivý a diskrétní důvěrník k těm, kteří ostýchají se z té či oné příčiny soukromé nebo rodinné lékaři se svěřiti.
Každému vzdělanci, který pokládá za svatou povinnost pečovati o zdraví rodiny své, naskýtá se denně řada otázek týkajících se výživy, vychování, diaety atd. Denně slyšíme: Smím to či ono požívati; prospěje či uškodí mi tato lázeň nebo ona minerální voda; mám se koupati v teplé či ve studené vodě; jak mám své dítě živiti, aby bylo zdrávo a sílilo; kterých pokrmů mám se vystříhati; proč nesnesu toho, co jiným jde k duhu; mám vážně bráti ten či onen příznak, který pozoruji na sobě nebo na své choti, na svém dítěti; kdy mám povolati lékaře? Takových otázek je nekonečná řada. Aby určitý počet hesel všem těmto otázkám vyhověti mohl, bylo nutno pojednati o některých pojmech zvláštních v úvaze o pojmech všeobecných, hlavních, kdež nalezne snadno čtenář potřebné objasnění a vysvětlení. Žádati však od přítomné knihy, aby podala průhlednou a úplnou nauku o tom, jak léčiti a vyléčiti různé choroby úplně bez pomoci lékařské, mohl by jen čtenář neprozřetelný a nejapný jen spisovatel mohl by se o to pokoušeti. Kniha má býti pomůckou laika a pomocníkem lékaře, jehož slovům bude dodávati váhy a připravovati půdu, nikdy však neodváží se přestoupiti na pole činnosti v pravém slova smyslu lékařské. Bude brojiti proti temnotám předsudků a pověr světlem pravdy a bezohledně potírati záhubné a výdělkářské mastičkářství. Poví, jak předejíti, aby zdraví nebylo porušeno a vysvětlí, jak obmeziti morbilitu a úmrtnosť – poučováním o škodlivinách a udáváním prostředků, jež zabrání, aby z pouhé náchylnosti (disposice) nevyvinula se choroba, jakož i objasněním, jak vzniklé ochuravění v čas a přiměřeným způsobem potlačiti možno – ovšem za přispění lékařova. „Úplný domácí lékař“ staniž se rádcem zdravých i chorých.
*
Rychlé rozprodání prvního a druhého vydání této knihy nejlépe dokazuje, že je podobného spisu třeba. Ovšem nutno si jasně býti vědom mezí její kompetence, aby nikdy a nikde, což pravíme s důrazem, nezasahovala do působnosti lékařovy.
Přidržovala-li se první dvě vydání jen několika kněh jakožto vzorů, jichž spracováním více méně věrným byla, vidělo se nynějším upravovatelům spisu nutným zasáhnouti hluboko do masa, takže povstává tak kniha z valné části nová.
Není článku, který by byl zůstal beze změny. Dlouhá řada nových statí pro knihu sepsána a s velkým nákladem a obětavostí – dlužno ji i zde uznati – pořízen veliký počet obrázků, jež jednak jsou dílem pracovníků z kruhů lékařských i uměleckých českých, jednak přejata z výborných kněh českých i cizích.
Opakuji, že tato kniha nechce a nemůže ani býti nějakým, abych tak řekl, surrogátem lékaře, aby léčila, tj. aby lidé sami se léčili podle jejího návodu bez lékaře. Naopak – má a chce býti poučením o nemocech a lécích, které lékař zanešený praxí nemá času podrobně podávati.
A proto nemám větší ctižádosti, než aby nejen čtenáři z obecenstva, ale i lékaři říkali o tomto spise: „Je to dobrá kniha!“
Pozn. redakce. Text přinášíme v takové podobě, jak je v knize. 

Domácí lékař

Uspávací tento lék je tak obecně známý, že byla by kniha naše vskutku neúplnou, kdyby o něm aspoň stručně nebylo pojednáno. Za posledních let rojí se tolik nových léčiv, že jednotlivé ty prostředky nedojdou ani pozornosti širšího obecenstva a také v lékařství udrží se jich jenom něco málo,...
V nejkrajnějším prostoru pravého křídla paláce ústředního na výstavišti v Praze, při východu v tu stranu, kde dříve stával Kokořín, maličko před otevřením mezinárodní výstavy lékárnické bylo úplně prázdno. V tom z rána předposlední den před zahájením přišlo několik dělníků...
Tak slují dužnaté plody pěstovaných odrůd a ras rostliny Musa sapientum L. Odrůd těchto je mnoho (na 200). K nám přicházejí banány hlavně z Afriky a tropické Ameriky. Dříve v Čechách nebyly hrubě známy. Novější dobou zásluhou rychlého spojení železničního objevují se častěji za...
Margarin či umělé máslo připraven byl poprvé na sklonku let šedesátých min. století na popud Napoleona III. od MègesMourièsa. K přípravě margarinu používá se zejména hovězího loje, jenž se při teplotě 45o vytavuje, od součástek tkaniv oddělí a po přísadě malého množství soli v místnostech...
Máslo je tuk, získaný z mléka (obyčejně kravského) mechanickými výkony a užívá se ho buď samotného nebo k přípravě různých pokrmů, jako cenné a důležité potraviny buď nesoleného   nebo s přísadou soli.  Máslo z kravského mléka jeví se za obyčejné teploty jako...
Bude ještě v čerstvé paměti lékařů, jaké pohoršení vzbudilo svého času poslední vydání Domácího lékaře dr. Křížka, v němž bylo doporučováno, při jakých chorobách a jak má si nemocný vstřikovati pod kůži různé léky. Odpor lékařů v tomto případě byl zcela důvodný a nerozvážlivě by...
Léčivé páry a plyny nebo jemné rozptýlené tekutiny a prášky vdechují se při rozmanitých neduzích dýchadel za účely léčivými, aby účinkovaly na sliznici nosu, úst, hltanu, hrtanu, průdušnice a plic. Některé látky vnikají při tom plícemi do krve, např. silice terpentinová, kterouž pak možno poznati...
Říkává se, že chutnáme jazykem, protože je velmi pohyblivý a proto nalézá se ve stálém styku s chutnajícími látkami; člověk zvykl chuťové pocity vnímati svým jazykem. Přes to není však jazyk samojediný orgán chuti. Pokusy podařilo se zjistiti, že obzvláště přesně dovedeme rozeznávati jemné...
Chrchle jsou při všech chorobách sliznice dychadel (hrtanu, průdušnice, průdušek, plic), při nichž kašleme, velmi důležitý úkaz ku posouzení neduhu a stadia jeho. U jednotlivých chorob pojednáváme proto také o vzhledu chrchlů. Na tomto místě chceme se zmíniti o hlavních a význačných rysech chrchlů....
Tím slovem označuje se změna hlasu spůsobená tím, že jiné vedlejší zvuky spoluznějí. Stupeň jeho je různý; počíná lehkým obestřením hlasu, které někdy jenom cvičné ucho postřehne, a končí úplným bezhlasím (aphonie), při němž vůbec ani k vytváření tonů nedochází. Příčina chrapotu bývá různá a...
Slovem tím zove se dýchání ústy za spánku, provázené hlučným pohybem měkkého patra. Zjev ten je mnohdy zcela bezvýznamný u lidí jinak zdravých, leží-li ve spánku na zádech, při čemž ochabnutím svalů zvedajících dolní čelisti zláště pak žvýkačů se ústa otvírají a proudem vzduchovým jimi...
Otázka, co čteme a jak čteme, není pro zdraví těla i duše nikterak lhostejna. Člověk měl by, chce-li zůstati zdráv, uváděti střídavě a harmonicky v činnost rozum i svou obrazotvornost. Nesmíme pěstovati výhradně rozum, neboť by nás to činilo úzkoprsými, bezcitnými, otupělými a necitelnými vůči...
Vlastí této rostliny, vědecky zvané Allium sativum, jest Orient a Jižní Evropa. Odtud rozšířila se do všech úhlů světa a pěstuje se jako zelenina. Cibule její vyznačuje se zvláštním, pronikavým zápachem a chutí nasládlou, ale ostrou, které dodává ji zvláštní silice. Svěží cibulka obsahuje dosti...
Desinfekce v nejširším slova smyslu nazývá se takové opatření, jímž infekci čili nákaze zabraňujeme. Při tom jsou nám k ruce prostředky desinfekční čili protihnilobné. Na mnohých místech této knihy mluvili jsme o nákaze (infekci) a nakažlivých (infekčních) chorobách. Tam nalezne také...
Obé může býti zdraví lidskému nebezpečné. Naše hospodyně dbají více na úhlednost, nestarajíce se o to, zda-li je příbor nebo nádobí tou neb onou vlastností lidskému zdraví nebezpečno. Zdraví může tu ohroženo býti jednak látkou, ze které je nádobí zhotoveno, jinak nepřiměřeným upotřebením...
Chrom pronikl ne sice sám, ale sloučeninami svými hluboko do průmyslu, takže hygienik musí se jím obírati. Největší důležitost pro nás má kyselina chromová a její soli. Kyselina chromová tvoří hnědočervené krystaly na vzduchu se rozplývající, snadno ve vodě rozpustné na kapalinu hnědočervenou až...
Chrysarobin rozšířil se v posledních 2 desetiletích zvláště v lékařství kožním do té míry, že jméno jeho proniklo i do širších kruhů, takže musí jej míti na zřeteli i popularisator lékařství. Asi před 30 léty byla do Evropy z Brasilie přinesena pode jménem araroba hmota zemitá, žlutohnědá, bez...
Chřadnutí nesmíme zaměňovati s hubeností, která nastává po chorobách horečných nebo doprovází dlouho trvající průjmy, hnisání nebo jiné ztráty tělesné, nebo která je podmíněna místní chorobou nějakou. Máme tu na mysli chřadnutí, které stihá nejen lačné a nuzné, ale i osoby, jež v mládí nebo...
Chřest náleží mezi rostliny, kterých člověk požívá a z nichž si ústrojí zažívací vybírá všeliké látky k výživě. A nutno tedy o něm pojednávati, kdykoli je řeč o výživě těla lidského, třebas se jím člověk neživí jako chlebem nebo masem. Kdybychom chtěli rozděliti nesčetnou řadu věcí, které...
V seznamech léčiv jest u léku tohoto vykřičník. To znamená, že je v něm. lékopisu opatřen dávkou tzv. maximální, tj. největší dávkou, kterou může nemocnému lékař podati – jinými slovy, že je jed. Přes to nutno před širšími kruhy o něm pojednati, jednak abychom před potměšilým tím jeden...
V obchodu přichází hojně líhovin, které jsou uměle připravovány. Rum, cognac, arrac apod. od jistého času nepřipravují se přirozeným kvašením, nýbrž za pomoci jistých essencí. Protože silice jsou prudké jedy nervstva, jsou rosolky a aromatické líhoviny vůbec nejkrutější jed, mnohem horší,...
Ve všech líhovinách jest obsažen líh, alkohol, Spiritus vini; tato součást činí právě tyto nápoje opojnými a příjemné chuti jim dodává. Líh vzniká kvašením cukernatých látek. Proto připravuje se z obilí, brambor, řepkového syrupu apod. Kromě toho vzniká líh při kvašení šťávy hroznů a jiných...
Ve článku pojednávajícím o lihovinách bylo poukázáno k účinkům těchto nápojů na organismus a zároveň bylo vysvětleno, jaký to stav je prudká otrava lihem (opilost). Závažnější ještě zjev je vleklá či chronická otrava lihem, v ohledu sociálním, hospodářském a mnohými ještě jinými směry je...
O jednotlivých druzích nápojů pojednáváme ve zvláštních článcích. Zde chceme promluviti o jejich významu pro zdraví konsumentů. Počet umělých nápojů studených a teplých je nepřehledný; v různých zemích připravují se rozmanité nápoje, všude však rozšířeny jsou a hojněji se pojí zvláště pivo,...
Zbočení, vybočení páteře. Kyfosa, Skoliosa, Kyfoskoliosa, Lordosa. Tento častý zjev zaměstnává velice zhusta lékaře, přichází však do rukou jeho zpravidla velmi pokročilá nemoc, při které se již mnoho činiti nedá; nejvýš může ještě lékař zameziti další horšení vady tělesné, kdežto, kdyby matky...
Správně jíst a pít jest umění. Aby to člověk dovedl, musí míti důkladnou znalost lidské přirozenosti a podmínek života, potravin rozmanitých – dlužno správně voliti pokrmy a nápoje a míti rozhodnou, pevnou vůli co do množství. Právě že současný člověk nerozumně jí a pije, setkáváme se v dobách...
Rybí tuk – nejobyčejnější je z Bergu – pochází z jater různých ryb treskovitých, obyčejné tresky Gadus Morrhua a příbuzných Gadus Callarias, Gadus Lota, Gadus carbonarius, Gadus pollakcius a jiných druhů, jak právě na pobřežích severních moří neb i v jižních mořích přicházejí. Také...
Mnohý čtenář bude se pamatovati na hromadné případy zážehu při vojenském pochodu do Bilku v okkupovaném území, nastalé vinou velitelů, kteří za strašlivého parna hnali vojáky po silnici plným žárem letního slunce ozářené bez oddechu, bez přestávky. Byla by chyba, kdyby si nejširší obecenstvo...
Člověk by předpokládal, že lidstvo naučí se aspoň za tisíce let prostředkům, jak by znemožnilo ne-li vzteklinu zvířat, tož aspoň případy, kde vzteklá zvířata volně pobíhajíce více lidí pokoušou a tak je ohrozí chorobou vždy smrtelnou. Ale bohužel není tomu tak. Ale člověčenstvo je nejen nevědomé,...
V těle našem zacházejí neustále nesčetné buňky, které se opotřebují, vypotřebují, sestárnou, jaksi zemrou, místo jejich zaujímají stále se tvořící buňky nové, jež skládají se větším dílem z bílkoviny, látky to podobné bílku vaječnému. Tento ustavičný rozklad, opětné tvoření se a...
Léky tyto možno rozděliti dle fysiologického (léčebného) jich účinku v několik tříd, do nichž řadíme různé léčivé látky, které podporují jednak chuť k jídlu, jednak urychlují trávení a rozmanité úkony žaludeční vůbec, jednak při rozmanitých chorobách zaživadel léčivě působí. Sem patří...
Tak zove se osoba, která, sama jsouc matkou, mlékem prsou svých vyživuje cizí dítě. Kojná jest nejlepší náhrada ve všech těch případech, ve kterých vlastní matka dítě své kojiti nemůže. Bohužel stává se v moderních dobách, že matky, obzvláště v lepších stavech žijící, nechtějí kojiti buď...
Nebude nikoho, kdo by ovoce toho neznal neb aspoň o něm neslyšel. Málokdo však je okusil. A okusil-li je, stalo se tak jistě jen jednou, ze zvědavosti; vždyť kdoule, ačkoli nadána neobyčejně příjemnou vůní, vyznačuje se chutí svíravě trpkou, odporně nakyslou, aspoň syrová, a dřeň její je tuhá jako...
Z arabského gaviar od „gabara“, něco sýtem protlačovati, jsou solené jikry rozmanitých ryb. Původně nazývaly se tak jikry jeseterů a vyz, z nichž podnes připravuje se nejlepší a nejchutnější druh kaviáru, jaký možno v obchodě obdržeti. Kolébka kaviáru je v Rusku, kde byly kdysi...
Ječné zrno je dosti častý případ onemocnění oka, a obecenstvo znajíc jeho průběh, z pravidla neškodný, nevolává k onemocnění tomu lékařů. Tím spíše třeba poučiti o podstatě choroby širší kruhy, aby se urovnalo všeho nepříslušného při něm počínání, kterým by se mohlo ublížiti. Ječné zrno...
R. 1832 narodil se v Bürgu ve Württembersku Gustav Jaeger, zoolog, který v letech 80. vzbudil veliký rozruch v Evropě tvrzením, že každé rostlinné vlákno je člověku škodlivé. To vedlo jej k založení systému, dle něhož prý se má člověk jedině vlněnými látkami odívati. Agitace pro...
V prvním vydání „Úplného domácího lékaře“ bylo dle cizích pramenů velmi podrobně pojednáno o této otázce. Od té doby, co tato kniha vyšla, změnilo se u nás mnoho – k dobrému. V českých krajích působí nyní na 40 školních lékařů. V Rakousku jsme my Češi první z národů, kteří...
Plod slivoně sluje švestka (slíva). Strom ten rostl původně divoce na Levantě, ale již za dob starořímského filosofa Katona byl pěstován v Itálii. Nyní pěstuje se v Evropě v hojných odrůdách, z nichž švestka a duranče jsou nejznámější. Sušené nebo pečené švestky možno dlouhá...
Za starých časů mohli vychytralí lidé vystoupiti na veřejnost s prostředky tajnými tj. takovými, jichž složení veřejnosti bylo tajno a jichž složení jen vyrabitelům bylo známo. Bylyť tenkráte vědomosti o chorobách i mezi lékaři, kteří s povoláním se zabývali nemocnými, velmi nepatrné –...
Čtenáře mnohého snad překvapí nepatrný rozměr, který věnujeme této důležité pochutině. Příčina je v tom, že jest obecně známo, co o předmětě tom dlužno věděti, že chová jedovatý (tekutý) alkaloid nikotin, silici a jiné méně důležité součástky a že doutnáním jeho vzniká a do ústrojí se dostává...
<< 1 | 2 | 3 >>